Poezie

„Březen 2017, Praha“
Nemáme málo ani mnoho
Jsme oběti i predátoři
A nezáleží kdo a z koho
Plaveme všichni v jednom moři
„Prosinec 2017, Praha“
Zítra tu budou vládnout čerti
A pozítří i mikuláši
Panoptikum z Matějské pouti
S kelímkem piva po guláši
„Prosinec 2016, Podolí“
Oznamuje se láskám vašim
Oznamuje se láskám všem
Že se jak malé dítě těším
Když na stromeček přání věším
A sníh se třpytí za oknem
„Únor 2016, Praha“
Sen, který slétá z věží chrámů
Když kráčíš po ulici k ránu
Sen s křídly svatých andělů
-
Sen nahlížet do lidských duší
Těch, které tuší i netuší
Jiskřičku spící v popelu
„Listopad 2014, Podolí“
Ach ty šípku
Ach ty kvítku
Ach ty ráno krvavá
Podzim voní
Slzy roní
Stromy v stráni uspává
„Září 2013, Podolí“
Ten oheň se už nerozhoří
Studený popel patří zemi
Čas všechno stejným metrem měří
Jsme navždy sami mezi všemi
„Srpen 2012, Podolí“
Zas dozrávají oříšky
A veverkám už kručí v bříšku
Schoulené v noci do kožíšku
Sny zahřívají pelíšky
„Duben 2012, Podolí“
V zahradě ve stráni
Dubnové květiny
Andělé trhají
Nebeské peřiny
„Listopad 2011, Ostrava“
Opilý vůní konvalinek
Ulehl brouček na palouček
Nedbaje smíchu mandelinek
Zasnil se jako malý klouček
„Říjen 2011, Kunovice“
Pohádky vrba šeptala mi
Když padal podzim na víčka
Jablka spadlá pod jabloní
A na dvůr přišla kočička
„Červenec 2011, Podolí“
Jsme stromy v stráni
Co větve k zemi skloní
Ve větru a dešti
Dnes stejně jako vloni
„Červen 2011, Praha“
Mám duši vrostlou do kamene
A oči zdivočelých koní
Když stojím krůček od pramene
A váhám, jestli hlavu skloním
„Květen 2011″
Každá loď jednou zvedne kotvy
Jsou cesty slov a cesty skutků
A lodivod je poután k lodi
Jak život k smrti
Láska k smutku
„Květen 2011″
Ve světě bílých konvalinek
V čarovném světě nočních vůní
Hledáme cestu do vzpomínek
A sílu věřit v odpouštění
„Prosinec 2010″
Všechny květy jsou dokonalé
když umírají v jarním slunci
touhy a lásky opouštíme
jen cestu máme navždy v srdci
„Listopad 2010″
Je zvláštní kolik otázek
Vyrůstá z šálku čaje
Ostré jak skalní útesy
Bez kousku jinotaje.
„Září 2010″
Život?
Právě teď.
Okamžik letící na křídlech.
„Červen 2010″
Na ztichlé mezi
Uprostřed noci
Jak je to dávno
Jak je to dávno?
Myšlenky běží
Nejsou v mé moci
Čeká mě ráno
Čeká nás ráno
„Květen 2010″
To ticho, když se zavřou vody
když skončí hra a zhasnou v sále.
Snění je plášť do nepohody
ve kterém můžeš kráčet dále.
„Duben 2010″

Co vlastně vím a co jen tuším?
Krok za krokem poznávám svět.
Když nahlížím do lidských duší,
učím se květům přivonět.

„Vzpomínka na rok 2006″

A je tu noc a měsíc svítí
a není nic, co by mě hřálo
co by mou duši uspinkalo
jak čarodějné noční kvítí

„Vzpomínka na rok 2007″

když kráčí sny
jsou stopy v písku
jen vzpomínáním
na setkání
-
jak ještěrka
která se ztratí
dva rychlíky
které se vrátí
-
když tvoje sny
jdou přes bojiště
a těší se
kam půjdou příště

„prosinec 2009: Podolí“

je hřejivá
omamně sladká
hra na vlka
a na kůzlátka

-

je prokletá
tvá vůně medu
co odlepit
ji nedovedu

-

je ve hvězdách
v paprsku slunce
tvé dětské snění
o mamince

» říjen 2009: Podolí“

Sám sebe najdu v nočním tichu
až měsíc tvář svou zakulatí
podzim je spravedlivě krutý
když litujeme starých hříchů

» únor 2009: Praha“

Když nemáš kožíšek, a toužíš po teple
když oči zavíráš a nevíš o světle
když slunce nehřeje a louka nevoní
najdi si rolničku, co bláznům zazvoní.

» prosinec 2008: Ostrava“

To modré ticho všude kolem
hromádka listí pod topolem
nebylo vždycky tolik ticha
v kapičce rosy vesmír dýchá.

» červenec 2008: Ostrava“

Jsem tanečník bez tanečnice,
jsem kytara, co nemá struny,
ležím ve stínu slunečnice,
semínka sbírám spadlá k zemi.

» 27.09.2007: Katowice“

Už nevím, kdy to vlastně bylo
kdy pochopil jsem poprvé
jak umí hladit lidské slovo
a jak moc dokáže být zlé

» 27.09.2007: Katowice“

Slova jak listí ševelí
pavouci tkají nové sítě
a rok se brzy překulí
jak včera narozené dítě

» 27.09.2007: Katowice“

Veselá knajpa po robotě
podzimní večer o samotě
na stromech listí šepotá
k spánku se chystá Ligota

» 27.09.2007: Katowice“

Pijeme do dna pohár vína
tu na zdraví, tu naposled
někdy je těžké zapomínat
a někdy těžko rozpomnět

» 13.09.2007: Katowice“

Namaluj obraz, človíčku
a dej mu duši, která voní
jak bílé květy na jabloni
omamnou vůni hřebíčků

» 13.09.2007: Katowice“

Tráva je mokrá, když se stmívá
a ptáci tiše usínají
jsme děti, co se věčně ptají
co bylo a co ještě zbývá